Kognitivně behaviorální terapie

Kognitivně behaviorální terapie v Adicare

Kognitivně behaviorální terapie, někdy také zkráceně KBT, je moderní a osvědčený terapeutický přístup. Často jí doporučují lékaři, pediatři, adiktologové či psychiatři. Je to tím, že účinnost této terapeutické metody byla prověřena četnými studiemi a u mnoha obtíží vykazuje bezkonkurečně nejlepší a nejrychlejší efekt. Kognitivně behaviorální terapie je vlastně zastřešující název pro více směrů.

Zahrnuje jak klasickou cestu, tak novější generace KBT, které se nazývají např. ACT (acceptance and commitment therapy), DBT (dialektická behaviorální terapie) nebo schematerapie. Jaký druh KBT je tedy nejvhodnější? Na tuto otázku lze zodpovědně odpovědět na základě na základě pečlivé diagnostiky, přičemž rozhodujícím kritériem je přesná specifikace obtíže, její pravděpodobná příčina a samozřejmě i individuální osobnostní rysy klienta.

Kognitivně behaviorální terapie pomáhá

Nejúčinnější je KBT především při léčbě těchto obtíží:

Objednejte se na nezávaznou vstupní diagnostickou konzultaci. Posoudíme, který druh KBT je pro Vaši obtíž nejefektivnější nebo Vám doporučíme jinou terapeutickou metodu, která Vám přinese dlouhodobou úlevu. Zjistíme příčiny Vašich obtíží, sestavíme individuální terapeutický plán a společně vybereme Vašeho osobního terapeuta. Rezervujte si svůj termín v našem online kalendáři nebo volejte na naši linku , sestřičky Vám rády se vším pomohou.

Co to je kognitivně behaviorální terapie?

KBT dává velký důraz na vliv našeho způsobu myšlení na naše pocity, tělesné stavy i chování. Myšlenky jsou doslova „matky“ našich emocí i našich následných reakci. Vnější realitu terapie nedokáže změnit, dokáže však změnit náš náhled na stresory, které z vnějšího světa přicházejí. Dokáže dále eliminovat sebezraňující vzorce myšlení, kterými si mnohdy ubližujeme, a to i v okamžiku, kdy vnější realita nijak výrazně negativní není (a dokonce i v okamžiku, kdy je realita pozitivní) Typicky jsou to řetězce úzkostných či katastrofických scénářů, upínání selektivní pozornosti na vlastní chyby či neúspěchy, přičítání vlastních úspěchů vnějším okolnostem, zveličování vlastních a často domnělých nedostatků.

Jak mohou myšlenky způsobit tělesnou bolest?

V běžném, spontánním prožívání ale sílu myšlenek podceňujeme. Dopouštíme se totiž přirozeného omylu a domníváme, že myšlenky jsou pouhými důsledky našich nálad a pocitů. Máme špatnou náladu, proto nás napadají smutné myšlenky. Je nám úzko, proto nám běží hlavou různé obavy a katastrofické scénáře. Tak to ale není, nepříjemné emoci vždy předcházela myšlenka, která jí způsobila. Mohla být nejasná, nesouvislá, ne zcela uvědomělá, mohla se vyskytnout dokonce i ve snu, ale rozhodně v naší mysli byla.

Myšlenky neboli kognice tedy ovlivňují naše pocity, emoce. Každý emoční prožitek je spojen s nějakou tělesnou změnou. Úzkost je většinou doprovázena bušením srdce, svíráním hrdla, tlakem v žaludku a mnoha dalšími tělesnými pocity. To je zjednodušené vysvětlení mnohých psychosomatických obtíží. Tento proces vede k tomu, že na něj budeme reagovat nějakým chováním (behavior). Toto chování však již není svobodné, ale determinované. Úzkostný člověk je například nucen se vyhýbat společenským akcím, protože jsou pro něj spojeny s neúměrným stresem. Přitom mu sociální kontakty chybí a zlobí se za to na sebe. Důsledná práce s kognicí tedy přináší změny nejen na úrovni našich emocionálních prožitků, nýbrž i na úrovni našich tělesných pocitů a zejména na úrovni našeho chování

V čem se liší KBT od ostatních terapeutických směrů?

  • Kognitivně behaviorální terapie je na rozdíl od ostatních terapií poměrně krátkodobá a intenzivní terapie. Zatímco ostatní terapie často probíhají roky, kognitivně behaviorální terapeutický proces trvá řádově měsíce, průměrně zhruba půl roku. Významnou úlevu však klienti pociťují již po druhé či třetí terapii.

  • Kognitivně behaviorální terapie je poměrně strukturovaná, vyžaduje spolupráci klienta i mezi jednotlivými setkáními. Není to tedy pouze „povídací“ terapie.

  • Kognitivně behaviorální terapie se soustředí se na současnost, na přítomné vědomí a na identifikaci a změnu zažitých vzorců myšlenek, emocí a chování, které nám aktuálně ubližují a snižují kvalitu našeho duševního života.

  • Kognitivně behaviorální terapeut sice nepopírá to, že mohou být některá traumata z dětství nepřímo zodpovědná za naši současnou psychickou nepohodu. Soustřeďuje se však především na aktuální obsahy našeho vědomí, které jsou ovlivněny našimi jádrovými přesvědčeními, tedy zjednodušeně řečeno naším vztahem sama k sobě a k vnějšímu světu.

  • Kognitivně behaviorální terapie vychází z přesvědčení

A jak vyjádřit krátce a výstižně princip kognitivně behaviorální terapie? KBT vychází z jednoduchého faktu týkajícího se fungování naší psychiky. Myšlenky předcházejí emocím, to znamená, že do určité míry způsobují naše emoce. V běžném životě se často domníváme, že je to naopak.

Máme špatnou náladu, proto nás napadají nepříjem nepříjemné myšlenky. Tak to ale není, nepříjemné emoci vždy předcházela myšlenka, která jí způsobila. Mohla být nejasná, nesouvislá, ne zcela uvědomělá, mohla se vyskytnout dokonce i ve snu, ale rozhodně v naší mysli byla.

Myšlenky neboli kognice tedy ovlivňují naše pocity, emoce. Každý emoční prožitek je spojen s nějakou tělesnou změnou. Úzkost je většinou doprovázena bušením srdce, svíráním hrdla, tlakem v žaludku a mnoha dalšími tělesnými pocity.

To je zjednodušené vysvětlení mnohých psychosomatických obtíží. Tento proces vede k tomu, že na něj budeme reagovat nějakým chováním (behavior). Toto chování však již není svobodné, ale determinované. Úzkostný člověk je například nucen se vyhýbat společenským akcím, protože jsou pro něj spojeny s neúměrným stresem.

Přitom mu sociální kontakty chybí a zlobí se za to na sebe.

Důsledná práce s kognicí tedy přináší změny nejen na úrovni našich emocionálních prožitků, nýbrž i na úrovni našich tělesných pocitů a zejména na úrovni našeho chování.