Kvartální alkoholik

Kvartální alkoholik, jak se léčit

Kvartální alkoholik, kdo to je?

Pojem kvartální neboli periodický alkoholik již slyšel každý z nás. Slovo kvartál, tedy čtvrtletí, však může být poněkud zavádějící.

Přesnější definice kvartálního alkoholika by měla znít takto:

jedná se o člověka, který ve zcela individuálních časových intervalech (několikrát do roka nebo i jednou ročně, většinu vždy v tomtéž ročním období) podlehne neodolatelné touze se opít. V této situaci ztrácí velice brzo kontrolu nad svou konzumací a pije v kuse několik dní.

Jeho chování je neuměřené, neodpovídá jeho běžným zvyklostem, mívá časté výpadky paměti a ve většině případů také přeruší kontakt se svými blízkými. Při několikadenním tahu může dojít i ke zranění, ztrátě dokladů a podobně. Když vystřízliví, zažívá velmi nepříjemné příznaky odnětí návykové látky, a to nejen po tělesné, ale zejména po duševní stránce.

Propadá se do stavů úzkosti, beznaděje a sebeobviňování. Pravidelně si v tomto stavu dává předsevzetí, že se podobná situace již nebude nikdy opakovat.

V mezidobí se mu skutečně daří bez větších problémů abstinovat nebo pít zcela kontrolovaně. Po určitém čase se však celý scénář zopakuje.

Kvartální alkoholismus neboli Dipsománie

Slavný americký adiktolog, Elvin Morton Jellinek označoval v 50. letech minulého století kvartální alkoholiky jako epsilon-pijáky. Domníval se, že to vlastně nejsou „opravdoví alkoholici“, protože v jeho době byla za hlavní kritérium alkoholismu považovaná naprostá ztráta kontroly.

V současnosti však víme, že toto kritérium není hlavní. U mnoha druhů patologické konzumace bývá schopnost kontroly sice narušena, nikoliv však nenávratně poškozena.

Léčba kvartálního alkoholismu

Co je tedy příčinou kvartálního alkoholismu? Kvartální alkoholik pije zejména z psychologických důvodů, tělesná závislost u něj nehraje významnější roli. Hlubší příčinou tohoto problému je totiž chronický stres, tedy stav, ve kterém se nacházíme i v mezidobích, v čase bezproblémové konzumace.

Chronický neboli vnitřní stres si způsobujeme různými zažitými vzorci našeho myšlení a emocí. Často je to tlak na vlastní výkon, který na sebe někdy neuvědoměle, ale zato soustavně, vyvíjíme. Perfekcionismus, přílišná sebekontrola, neustálé obavy o budoucnost a podobné myšlenkové vzorce ovládají naše spontánní myšlenky a postupně nás vyčerpávají. Konkrétní spouštěč alkoholového excesu nebývá příliš důležitý.

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se...

Jedná se o poslední kapku, díky které se pomyslný džbán rozlije. V období před excesem však na sobě můžeme pociťovat zvýšenou nervozitu, sebelítost, podráždění a stahování se „sám do sebe“. To jsou varovné signály, kterým bychom měli věnovat pozornost.

Samotný alkoholový tah je třeba vnímat jako náhle vzniklou potřebu úniku z naší vnitřní i vnější reality, jako potřebu resetu našeho myšlení i emocí. Pro trvalý efekt léčby je však třeba rozpoznat a terapeuticky ošetřit příčiny chronického stresu. Spolehlivou cestou je změna psychohygieny a hlubší poznání našeho nitra, respektive těch částí naší psychiky, které nás oslabují, zraňují a vyčerpávají.

Kvartální alkoholismus lze vyřešit abstinencí či kontrolovanou konzumací, v obou případech je ale nutné věnovat primární pozornost psychologickým spouštěčům závislého chování.

Sdílejte článek...