Generalizovaná úzkostná porucha

Generalizovaná úzkostná porucha

Generalizovaná úzkostná porucha postihuje ženy dvakrát častěji, nežli muže. Úzkost, kterou pacienti pociťují, je méně specifická, nežli je tomu například u různých druhů fóbií. Úkostné stavy se ale dostavují častěji a stávají se doslova pevnou součástí prožívání postiženého.

Lidé, trpící generalizovanou úzkostí mají všudypřítomné obavy, že „něco není v pořádku“, „že se něco stane“, „že jsem něco špatného provedl“, “že něco nezvládnu” apod. Lidé s úzkostně depresivní poruchou mají (často zcela bezdůvodně) nízké sebevědomí, trpí pocity viny, nedokáží asertivně prosadit svá práva a velmi špatně snášejí kritiku.

Neustálý strach postižené velmi vysiluje, oslabuje a způsobuje, že žijí v permanentním stresu. To se projevuje nejen psychickou únavou a sklony k depresím, ale i tělesným vyčerpáním, které způsobuje poruchy imunity.

Úzkost a imunita

Lidé trpící generalizovanou úzkostnou poruchou bývají častými pacienty praktických lékařů. Tato porucha je doprovázená nejrůznějšími psychosomatickými obtížemi, u nichž však lékaři nejsou s to dohledat fyziologickou příčinu.

Častým trápením jsou chronická nachlazení, virózy a zánětlivá onemocnění. Dalšími typickými příznaky jsou například dlouhodobé zažívací problémy (průjmy, ale i úporné zácpy), bolesti hlavy a zad, pocity stálého svalového napětí, poruchy spánku a mnoho dalších.

Syndrom podvodníka – Impostor syndrom

Syndrom podvodníka je jednou ze specifických forem generalizované úzkostné poruchy. Postihuje objektivně velice úspěšné lidi, kteří dosáhli různých důležitých pracovních či společenských pozic. Tento objektivní úspěch jim však nepřináší přirozené uspokojení, tak jak to u většiny ostatních lidí. Stále trpí sníženým sebevědomím a přesvědčením, že svého úspěchu dosáhli jen náhodou nebo na základě nějakého nespecifického „podvodu“. Trpí obavami, že se na ně „jednou přijde“ nebo že brzy z různých důvodů selžou.

Generalizovaná úzkostná porucha a závislost na alkoholu

Stavy úzkosti jsou často natolik nesnesitelné, že jsou lidé trpící touto poruchou ochotni hledat úlevu za každou cenu. Jsou velmi ohroženi závislostí na alkoholu a dalších návykových látkách, které však symptomy poruchy v dlouhodobém časovém horizontu dramaticky zhoršují.

Jedním z mnoha účinků alkoholu je potlačení stresu a úzkosti. Je to způsobeno tím, že etanol v mozku aktivuje působení kyseliny GABA, díky které cítíme uvolnění a relaxaci a naopak deaktivuje kyselinu glutamovou, která je zodpovědná za excitaci a nabuzení. Tento stav trvá ovšem jen během intoxikace. V případě vystřízlivění dojde naopak k nepřirozenému poklesu kyseliny GABA a aktivaci glutamátu.

Toto opakované nabourávání biochemické rovnováhy v mozku způsobuje nejen zhoršení úzkostných stavů po vysazení alkoholu a touhu opět relaxovaný stav navodit, ale z dlouhodobého hlediska symptomy generalizované úzkosti dramaticky zhoršuje.

Je prokázáno, že lidé trpící úzkostnými poruchami jsou závislostí na alkoholu ohroženi více, než je tomu u běžné populace.

Léčba generalizované úzkostné poruchy

Neléčená generalizovaná úzkostná porucha se stává celoživotním a bohužel často i progradujícím problémem. Zvyšuje vulnerabilitu (zranitelnost) vůči dalším psychickým poruchám jako je deprese, stresová porucha nebo porucha spánku.

Metodou první volby je kognitivně behaviorální psychoterapie, která se soustřeďuje na odhalení a zpracování příčin tohoto psychického onemocnění. Důležitým doplňkem je dechová terapie.

Léčba úzkostných poruch může v závažnějších případech podpořena i farmakoterapií. Léčba benzodiazepiny se z dlouhodobého hlediska rozhodně nedoporučuje, tyto léky způsobují silnou závislost. Antidepresiva ze skupiny SSRI, SNRI či NaSSA jsou v tomto ohledu šetrnější a efektivnější volbou.

Objednejte se na nezávaznou diagnostickou konzultaci, dozvíte se více o konkrétních možnostech pomoci, která bude plně uzpůsobena Vašemu individuálnímu stavu.

Sdílejte článek...