Varovné příznaky relapsu

Příznaky relapsu při alkoholismu

Jaké jsou varovné příznaky, že se blíží relaps?

Při léčbě jakékoliv závislosti je třeba rozlišovat laps a relaps. Laps je jednorázové uklouznutí. Pokud bojujeme se závislostí, musíme s možností lapsu počítat a být na něj připraveni. Správně zpracovaný laps nás může na cestě k nezávislosti na návykových látkách posunout o několik kroků vpřed. Laps určitě nemusí znamenat relaps. Relaps je totiž návrat ke všem dřívějším vzorcům chování, myšlení a užívání návykové látky.

Jak poznáme, že je riziko relapsu zvýšené a my se ocitáme v ohrožení, že opět propadneme závislosti?

Pokud zaznamenáme několik z níže uvedených pocitů či myšlenek, je určitě potřeba zpozornět a říci si včas o terapeutickou pomoc. Terapie většinou netrvá dlouho, mnohdy stačí několik setkání a nebezpečí je spolehlivě zažehnáno. Jde jen o to, porozumět sám sobě a naučit se varovné příznaky relapsu včas rozpoznat.

Varovné příznaky relapsu:

  • Jsem vzteklejší než dříve, při setkání s rodinou a přáteli jsem často zcela bezdůvodně podrážděný
  • Jsem teď nějak raději sám/a, izoluji se často od svých přátel, příbuzných, kolegů či partnera/ky
  • Moje emoce jsou intenzivnější, často se cítím sám/a, v duchu probírám dřívější frustrace a někdy jsem doslova zavalený/á pocity sebelítosti, hněvu, žárlivosti či smutku.
  • Stálo mě hodně práce, abych si našel/la nové záliby. Teď jsem líný/á a přestává mě všechno bavit.
  • Často se v myšlenkách vracím k minulosti a vzpomínám na svoje chyby a provinění.
  • Soustředit se na přítomnost je pro mě velmi těžké. Pokud nemyslím na průšvihy z minulosti, často se zabývám budoucností. Nejsou to však žádné plány a vize. Vymýšlím spíše katastrofické scénáře a z budoucnosti mám strach.
  • Můj život mi připadá příliš těžký, nudný nebo prázdný. Stále častěji si vzpomínám na chvíle, kdy jsem byl/a pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.
  • Uvědomuji si, že tyto chvíle štěstí či úlevy byly sice prchavé. Zároveň mě však napadá, že to vlastně byly ostrůvky pohody v jinak těžkém a chmurném prožívání mého (mimořádně těžkého) životního osudu.
  • Často myslím na to, že svůj osud nemám ve svých rukou. Začínám obviňovat ze svých problémů okolí.
  • Začínám se cítit jako oběť okolností, rezignuji a podvědomě sám/a zatracuji sílu své vůle a schopností.
  • Začínám lhát sám/a sobě a později i okolí.
  • Přesvědčuji se čím dál častěji o tom, že byl můj problém se závislostí vlastně zveličen a v podstatě jsem měl/a už dříve vše pod kontrolou.
  • Napadají mě myšlenky typu: Možná jsem to dříve přeháněl/la, ale teď už vím, o co jde a mám vše pod kontrolou. Nikdy už nedopustím dřívější excesy, budu teď rozhodně umírněný/á.
  • Vnímám, že mi začínají být blízké různé látky či aktivity, které pro mě dříve nic neznamenaly. (Cukr, nadměrná kontrola jídla, přehnané pohybové aktivity, cigarety, tablety na spaní či na uklidnění)
  • Zažívám objektivní trauma: rozešel/la jsem se s partnerem, zemřel mi blízký a milovaný člověk, ztratil/a jsem zaměstnání či přišel/la jsem o možnost se pravidelně věnovat činnosti, která mě bavila a naplňovala.

Pokud zaznamenáme několik z níže uvedených pocitů či myšlenek, je určitě potřeba zpozornět a říci si včas o terapeutickou pomoc. Terapie většinou netrvá dlouho, mnohdy stačí několik setkání a nebezpečí je spolehlivě zažehnáno. Jde jen o to, porozumět sám sobě a naučit se varovné příznaky relapsu včas rozpoznat.

Nezůstávejte se svými starostmi sami, zavolejte nám, rádi Vám poradíme.